Hypertrofická kardiomyopatie

Při hypertrofické kardiomyopatii dochází ke zbytnění stěn srdečních oddílů. Ty se sice dobře stahují, ale vzhledem k šíři jejich stěn jsou srdeční dutiny malé a špatně se plní krví – ta před nimi opět městná. V určitých případech může být zbytnění stěn tak výrazné, že brání vypuzení krve ze srdce – způsobuje nitrokomorovou obstrukci. Hypertrofická kardiomyopatie je dědičné, geneticky podmíněné onemocnění.

Příznaky

Nejčastějším příznakem je opět dušnost, mohou se objevit i bolesti na hrudi, zvýšena únava a pocity nepravidelného bušení srdce (palpitace). Zejména při zátěži pak může dojít ke vzniku synkopy. Příznaky však mohou také chybět a prvním projevem onemocnění může být náhlá srdeční smrt.

Diagnostika

Je obdobná jako u pacientů s dilatační kardiomyopatií – odběr anamnézy, fyzikální vyšetření, EKG a definitivní potvrzení echokardiografií. Kontinuální 24 hodinová monitorace EKG a zátěžový bicyklový ergometrický test nám pomáhají s rizikovou stratifikací pacientů - získané výsledky nám umožní předpovědět, zda je nemocný ohrožen náhlou srdeční smrtí.

Léčba

V léčbě se používají léky (betablokátory, verapamil), které tlumí nadměrné stahování svaloviny a snižují případnou nitrokomorovou obstrukci. Při poruchách rytmu se používají antiarytmika, pokud jsou poruchy rytmu častější, je někdy nutné i ředění krve. U pacientů s rizikem náhlé srdeční smrti se preventivně implantuje kardioverter – defibrilátor. Pokud je myokard natolik zesílený, že brání výtoku krve ze srdce, lze přistoupit k alkoholové septální ablaci. Pokud není u nemocného nález vhodný k použití této metody, lze využít operačního řešení nebo kardiostimulace pravé komory, kdy se vlivem stimulace změní směr aktivace myokardu a k nitrokomorové obstrukci nedochází.