DEFEKT SÍŇOVÉHO SEPTA

Anatomie srdce a krevní oběh

Odkysličená krev přitéká horní a dolní dutou žílou do pravé síně srdeční, přes trojcípou (trikuspidální) chlopeň proudí do pravé komory a z pravé komory dále přes pulmonální chlopeň plicní tepnou do plic. V plicích se krev nasytí kyslíkem a plicními žilami se vrací do levé síně. Z levé síně proudí přes dvojcípou (mitrální) chlopeň do levé komory a odtud je vypuzována přes aortální chlopeň do aorty a následně do tkání celého těla (Obr.1).

Pravostranné srdeční oddíly tedy pracují s neokysličenou krví, zatímco levostranné pumpují krev na kyslík bohatou. Za normálních okolností jsou obě poloviny srdce od sebe odděleny přepážkou (septum).

Defekt septa síní

Pokud je přítomen otvor v septu mezi levou a pravou síní, dochází na této úrovni ke zkratovému toku a okysličená krev z levé síně se míchá s neokysličenou krví v pravé předsíni. Rozsah tohoto abnormálního proudění krve je dán velikostí defektu a rozdílem tlaků mezi síněmi. Za normálních okolností je tlak v levé síni vyšší než v pravé a krev tak proudí převážně zleva doprava. To vede k postupnému přetěžování pravé komory, která tak musí přečerpávat nejen krev přitékající žilním systémem ale i tu, která přiteče skrze defekt. Pravá komora tak postupně oslabuje, její funkce začne být nedostatečná, hovoříme o pravostranném srdečním selhávání.

Existuje několik typů defektu septa síní podle toho, ve které části mezisíňové přepážky se nachází. Nejčastější lokalizací je střední část septa, tento typ nazýváme ostium secundum defekt (Obr.2).

Příčiny

Defekt síňového septa je přítomen od narození, je druhou nejčastější vrozenou srdeční vadou v dospělosti (po dvojcípé aortální chlopni).

Příznaky

Příznaky defektu septa síní se můžou objevit v kterémkoliv věku, někdy se vada nemusí projevit vůbec. Zejména v počátku jsou příznaky nespecifické, především dušnost a únavnost. Později se rozvíjí i další příznaky pravostranné srdeční nedostatečnosti, zejména otoky břicha a dolních končetin, dušnost se zhoršuje. Časté je bušení srdce v důsledku arytmií.

V případě, že se v žilním řečišti vytvoří krevní sraženina (trombus) a proletí skrze defekt, může ucpat kteroukoliv tepnu a způsobit tak nedokrvení příslušné tkáně, hovoříme o paradoxní embolizaci. Ne zřídka trombus bohužel skončí v některé z mozkových tepen, vzniká mozkový iktus neboli mrtvice.

Diagnostika

Podezření na defekt septa síní může lékař pojmout již při základním fyzikálním vyšetření (slyšitelný šelest na srdci) a pečlivým rozborem Vašich obtíží. Z pomocných metod lze využít i ekg a rentgen hrudníku. Zlatým standardem diagnostiky zůstává ultrazvukové vyšetření srdce, echokardiografie. Výjimečně postačuje vyšetření přes hrudní stěnu (transtorakální echokardiografie, TTE), většinou je nutno doplnit i vyšetření přes jícen (transesofageální echokardiografie, TEE). Pokud je nález nejasný, lze využít i některou z dalších neinvazivních zobrazovacích metod, např. počítačovou tomografii (CT) nebo magnetickou rezonanci (MRI). Při podezření na významný defekt doplňujeme srdeční katetrizaci umožňující přesně určit významnost defektu. U starších pacientů bývá součástí výkonu i vyšetření koronárních tepen.

Léčba

Pokud je defekt septa síní zhodnocen jako významný nebo je příčinou (opakovaných) paradoxních embolizací, je indikováno jeho uzavření. V současné době lze většinu defektů uzavřít katetrizační cestou pomocí speciálního okludéru. Pokud to anatomické poměry nedovolují anebo je plánována srdeční operace pro jiné onemocnění (např. náhrada chlopně nebo aortokoronární bypass), uzavírá se defekt chirurgicky.